Tellington TTouch, TTouch doteky, TTtouch metoda, zklidňující bandáže, Linda Tellington Jones – pod všemi těmito pojmy k vám možná během vašeho fungování se psem tahle metoda přišla. A možná jste vůbec nevěděli, co se pod nimi skrývá, možná jste si mysleli, že je to nějaká alá zázračná práce se psem nebo kouzla a čáry.

Já to mám naprosto stejně a proto jsem si pozvala k dalšímu rozhovoru jedinou certifikovanou TTouch trenérku v České republice – Martu Mannelovou.

Vzniklo z toho neskutečně zajímavé povídání plné spousty aha momentů, našlapané řadou velmi zajímavých informací a pohledů.

Takže jestli máte jen trochu chuť se dozvědět víc, určitě si tenhle rozhovor pusťte, třeba při úklidu nebo procházce s pejskem. Jsem přesvědčená, že nebudete litovat.

 

Co všechno v rozhovoru s Martou řešíme?

 

• co je to vůbec metoda TTouch, jak a kde vznikla

• jak se k tomu dostala Marta a proč je v ČR zatím jedinou certifikovanou trenérkou

• kde všude se TTouch využivá a jak vypadá konzultace

• jak vypadá správná bandáž zklidňující bandáž a co je důležité dodržovat

• jaký je rozdíl mezi TTouch doteky, bandážemi a vodícími technikami

• jestli by psi měli nosit spíše obojek než postroj

 

Jestli máte apple, podcast si můžete pustit tady, najdete ho taky na Spotify nebo klikněte na přehrávač:

 

Kde všude se dál vzdělávat o Tellington TTouch:


Chcete ode mě dostávat pravidelnou dávku inspirace, novinek a zajímavostí?
Tak přijďte na Instagram! 🙂

3 Replies to “Tellington TTouch – rozhovor s Martou Mannelovou

  1. O T-Touch metodě jsem slyšela prvně na kurzu Pavla Bradáče. V podcastu se mě hodně dotklo to téma, že čím se víc člověk zajímá, tím více je ve výchově zmatený a neznalý. A že každý pes je jiný a důležitost toho, jak psi reagují na procesy, které se dějí uvnitř nás. Před pár týdny jsem po návštěvě cvičáku probrečela odpoledne. Hrozně se ve mě praly ,,zkušenosti zkušenějších” a moje snaha a později neochota přistoupit na škubací metody. Měla jsem pořádný vnitřní boj a později výčitky, co jsem tomu psu byla ochotná udělat pod tlakem cvičáku (a ve snaze nevypadat jako špatný psovod před ostatními). Srovnala jsem si to doma naštěstí ještě ten den, a řekla jsem si, že takto už ne. Chybami si dá člověk asi největší lekce. Od té doby k puberťákovi přistupuju jinak a vidím, že už během tří týdnů jsme se trochu změnili my oba. A hlavně jsem si řekla ,,nesmím koukat, co si o nás myslí ostatní psovodi”. můžu si vzít si z ostatních to dobré, ale jet podle sebe a své intuice a vnímání svého psa. A i cvičákový výcvik pojmout po svém, minimálně v přístupu ke vztahu já a pes. Empaticky a intuitivně. A přitom nohama na zemi. Ten podcast mě opět jen utvrdil v tom, že to je cesta, po jaké chci jít. Díky za něj a holky díky za to, že jste i tohle téma popelu / másla na hlavě otevřely tak otevřeně!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.